pondělí 5. září 2011

Oxford, Anglie - 10. den (šílený kazatel)


Dnešek byl další den s typicky anglickým počasím. Vlastně se z toho stala již rutina. Probudím se, za oknem se na obloze povalují mraky, na snídani si dám cereálie s mlékem (dnes jsem okusil i arabské sušenky, které se dělají na konci Ramadánu a byla velice dobré) a jdu na bus do city center.

V zásadě se toho v autobuse moc zajímavého nestalo. Řidič měl akorát problém s tisknutím jízdenek a vyjížděly mu z tiskárny dlouhé a zmuchlané tikety. Toho využil jeden chlápek hipísáckého vzhledu a ubalil si z té jízdenky jointa :-D. Jinak po cestě pršelo a když jsem dojel do city center tak mě překvapilo, že tam uklízeči umývají mokré chodníky vodou (jak pragmatické :-D) a k tomu za deště. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav a dnes jiné jízdní řády.



Kvůli tomu, že se v Oxfordu koná nějaký festival (u nás bychom to nazvali pouť s hromadou kolotočů), tak musely být zavřené některé ulice a tím pádem se změnily autobusové zastávky. Po celou dobu festivalu nejezdí autobusy od Tesca, ale od Museum of Science History. Pokud máte ráno dostatek času, tak rozhodně doporučuji si projít zavřené ulice a podívat se, jak se otevírají a staví kolotoče. Je to poměrně zajímavé se tím místem projít ještě v době, kdy je prakticky liduprázdné. Chcete-li se poté napojit na autobus, tak uzavírka končí u vstupu do univerzitního parku a kousek odtud je také zastávka, na kterou se napojují autobusy, které musí kolotoče objíždět.



Ve škole se dnes nic moc revolučního nedělo. Tedy ano, pokud počítáte za revoluci, že vás konečně učí učitelka, která je mladá, vtipná a opravdu umí učit. Probírali jsme dnes téma oblečení. Jak si o tom mám asi tak povídat, když napravo ode mě sedí Afričan, nalevo Brazilec a jediná věci, které v oblasti módy umíme rozeznat, jsou trička, kalhoty a tenisky (prostě to bereme jen podle části, na kterou se to obléká). Kupodivu pod vedením „Ališi“ jsme o tom žvatlali, až nás huba bolela. Psali jsme si slangová slovíčka, učili se metaforické fráze atd. Rozhodně si nemohu stěžovat, že bych se nic nenaučil.



Jinak ze třídy zmizela většina Korejců z minulého týdne. A nahrazeni byli… jinými Korejci :-D. Jediný posun byl, že jedna holka byla z Japonska a ta měla tak šikmé oči, až jsem si začal myslet, že si každý den před spaním nasazuje na hlavu nějaký speciální „šikmič“ očí (něco jako, když si křivozubí nasadí rovnátka :-D). Při rozhovoru se svým přísedícím Brazilcem (ten mladý, co se už oženil a má dokonce patnáctiletého syna), jsem se dozvěděl, že ta holka, co tu je s ním v Oxfordu ve skutečnosti jeho druhá žena a že Sao Paulo má i s aglomeracemi kolem 15 000 000 obyvatel a uprostřed města teče řeka, která je ve skutečnosti stoka a je tvořena tím, co 15 mega lidí spláchne. Prý to docela „voní“ :-D.



Bitva o dnešní titul s názvem „maňas dne“ byla dnes napínavá až do poslední chvíle. S vervou se do finále probojovala „Ališa“ se svým vystoupením, kdy si začalo ve třídě před přestávkou balit cigarety (v Anglii je levnější si koupit tabák a ubalit cigaretu sám (a navíc jsme byli ujištěni, že tam opravdu nemá trávu :-D)). Dále tu máme šíleného Slováka, chlápka s „oblečeným deštníkem“ na hlavě a „šíleného kazatele“.

Co se týče toho Slováka… Když mi skončilo vyučování, tak jsem šel po schodech dolů a potkal jsem ho. Nějak jsme hodili řeč, co je nového atd. a on mi řekl, že se stěhuje od té rodiny, kde právě je. Prý se včera večer celkem rafli. Abych byl upřímný… nedokázal jsem pochopit, jak se vůbec mohl pohádat s nějakým Angličanem, když anglicky neumí ani pozdravit. Podle jeho „story“ to ovšem šlo :-D. Co se tedy stalo? Chudák chalan nebol spokojený s jídlem, jaké dostával. Oháněl se tím, že ve „smlouvě“ je napsáno, že má dostávat, každý den teplou večeři a ti lidi mají být pořád doma. Což je tedy podle mě pěkně postavené na hlavu, jelikož oni samozřejmě musí chodit do práce a kdyby věděl něco o moderním anglickém stylu života, tak ho nepřekvapí, že tu jí na večeři různé rychlo-jídla, ala USA style (dáš do mikrovlnky, mezitím si uvaříš čaj a večeře je hotová) nebo prostě něco donesou z fast foodu. Tradiční anglická večeře už tak trochu vzala za své. Každopádně asi ho nakrklo, že nemá na večeři strapačky se zelím nebo knedlo-vepřo-lezo a navíc v tom jídle, které si „musel“ ohřát našel špejli. Ta špejle zřejmě pro něj představovala pomyslnou poslední kapku, jelikož si nachystal fráze, zavolal tomu chlápkovi, u kterého bydlí (navíc podle něj přijel domů pozdě a ne okamžitě) a nějak si nesedli do noty. Když chudák dojel z práce, tak se chytli ještě více a prý si bača procvičil svoji slovní zásobu nadávek. Vše vyústilo tím, že Slovák chtěl volat na policii (WTF?) :-D. Takže asi tak vypadá soužití s anglickou rodinou, pokud nechápete jejich tradice a nehodláte se určitým způsobem přizpůsobit. Když jsem se o tom bavil poté s Nelou, tak také nechápala „Wo CO GO“ :-D.



Jinak cestou zpátky od city center jsem si ještě jednou procházel kolotoče… Kromě toho, že nechápu, proč lidé na kolotoče vůbec chodí (když se chci pohoupat na laně, trochu se proletět, nebo projet v káře, tak si buď vezmu sedák, lano a jdu na stěnu/skálu a nebo si vezmu normální auto nebo kolo), tak mě totálně iritují zvuky, které tyto atrakce vydávají. U každého kolotoče jsou monstrózní reprobedny, ze kterých hraje nějaký ohraný „vypalovák“ a co chvíli tam zařve ten chlápek od kolotočů nějakou kraviny a dělá do toho ještě „efekty“. Krom toho, že mi z takových věcí na blití, tak si jsem jistý, že porušovali hlukové a zdravotní limity, jelikož jsem vážně málem ohluchl. Jo a ještě abych nezapomněl… bylo tam neuvěřitelné množství stánků se smaženými koblihami. Ovšem, když jsem viděl, jak to dělají, uvědomil jsem si, že na to, abych „okoštoval“ cokoli z toho nemám dost „velké koule“ (ten spálený „šitózní“ hamburger z Birminghamu byl proti tomu velice zdravý a chutný :-D).

V samotném city center jsem chtěl najít nějaký obchod s oblečením, které by mělo nápis „Oxford“, ovšem moc jsem neuspěl. Navštívil jsem 4 obchody, které se na toto specializovaly, ale ani jedna mikina se mi moc nelíbila a navíc ta kvalita byla otřesná. Ty mikiny se páraly samy od sebe a to byly jen pověšeny na ramínku. Nechci vidět, co by se stalo, kdybych je měl nosit nebo dát do pračky :-D.

Cestou na autobus jsem se zastavil uprostřed Commarket St. A natáčel si šíleného kazatele, který vyřvával na kolemjdoucí bludy o víře a Bohu a jako bonus kolem sebe mával Biblí. Po šesti minutách skončil a poté ke mně přišel jeden chlápek v obleku, zeptal se mě, jak se mi to líbilo, tak jsem mu řekl, že ten kazatel, co tam vyřvával je podle mě nějaký šílený retard :-D. Nakonec se ukázalo, že ten mlaďoch v obleku patří k němu a rozdává různé letáky a brožury. Tak jsem se s ním dal do řeči a padaly takové klasické stupidní otázky typu: „Věříš v Boha?“. O to ale nejde… pointa je, že se mi naskytla skvělá příležitost si pořádně popovídat (chlápek byl z USA). Dokonce si myslel, že jsem místní z Oxfordu (došlo mu, že ne, až když jsem mu řekl, že jsem z ČR a napráskal dvě gramatické chyby v předpřítomném čase :-D). Pominu-li, že mlel totální bludy a pozval mě zadarmo studovat do USA, tak to byl opravdu dobrý a zajímavý pokec. Tak například, když jsem se ho zeptal, co si myslí o homosexuálech, tak mi řekl, že nezáleží na jeho názoru (všichni asi tušíme, jaké tedy jeho postoj je). Dále mi vykládal o tom, že lidé musí být spaseni díky dědičnému hříchu, jenž se táhne od Adama a Evy (viz. Hodiny filozofie a religionistiky na gymplu) a že Ježíš byl seslán na zemi, aby svým činem smysl tento hřích z nás. Když jsem se ho potom zeptal, proč bych se tedy měl vůbec snažit o spaní a odpuštění, když Ježíš to už udělal za mě a žádný dědičný hřích není, tak se zamyslel a po chvíli jen pokrčil rameny :-D. Tak jsem se ještě zeptal, proč Ježíš smyl tento hřích svou smrtí. Jestli to nemohl udělat nějak jinak. Třeba tím, že by smažil palačinky :-D. Na to také nedokázal odpovědět. Chudák sám nevěděl, proč vlastně musel Ježíš zemřít a proč jsme obtěžkáni dědičným hříchem Adama a Evy, když ten na sebe vzal Ježíš. Prostě občas to byla opravdu zábava, jelikož logický myšlení a náboženství nejde moc ruku v ruce. Navíc, takové náboženství, které je založeno na knize plné alegorických podobenství (fyzikálních nesmyslů) a metafyzických blábolů o ničem. Ale jak říkám… povídali jsme si půl hodiny a pěkně jsem si procvičil angličtinu.



btw: Mám tady ještě takové upozornění. Pokud chcete odejít, tak vás tak trochu nenechají. Nejlepší je si od nich vzít všechny možné letáky, dělat, že se díváte kolik je hodin a potom říct: „ProBOHA to je už tolik? Musím jít. Na shledanou…“. Anebo můžete místo „proboha“ použít „Ježíši Kriste“, to je v zásadě jedno :-D.

Jo a ještě k tomu vyřvávání na ulici. Teď u večeře jsem se dozvěděl, že kdokoli si v na této ulici v centru Oxfordu může stoupnout a vyřvávat co se mu zachce. Platí zde ovšem stejná omezení jako v Hyde Parku. To znamená: Žádný mikrofon a ani slovo proti královně. Jinak to je v zásadě jedno o čem mluvíte.
To je asi vše z dneška. Měl jsem sice ještě nějaké poznámky v mobilu, ale to si nechám na příště. Zřejmě na zítra.

Odkaz na album:
https://picasaweb.google.com/107345112045314301466/Oxford5Zari2011SilenyKazatel

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Milý Matěji, připomínáte mi starou scénku ještě z dob Šimka a Grosmanna, kde se Jiří Grosmann chlubil: "Jsem George, miláček žen - jsem nejchytřejší a mám takovéhle svaly"... Mimochodem, pokud to nevíte, mnozí velcí vědci, zejména matematici byli a jsou křesťany. (viz např. http://www.fatym.com/abcd/k/000181.htm), Mezi nimi je třeba současný prof. Matematickofyzikální fakulty UK doc. RNDr. Aleš Drápal, CSc. Jestli vám nějaký pouliční evngelista neodpověděl na vaše otázky, proč nehledáte odpověď raději v Bibli?

Unknown řekl(a)...

Milý Anonyme, připomínáte mi někoho, kdo si přečte jen nadpis a pořádně se nezamyslí nad sémantikou celého článku. Já zde přeci nepopírám, že by vědci nebyli věřící. Viděl jsem dokonce dokument o jednom vědci z Itálie, který takový byl. Šlo mi spíše o to, poukázat na skutečnost, jaké nesmysly melou ti fanatici na ulicích. Nic o tom neví, pořád přemlouvají lidi, ať se k jejich "církvi" (jde spíše o sektu) přidají a jsou velice netolerantní k jiným náboženstvím a sami k tomuto způsobu uvažování hlásí.

Jinak nikdo mi ještě neodpověděl na tuto otázku: "Proč vůbec věřit v boha." Všichni... spasení a bla bla. Ale jak vědí, že bůh je spasí jen když budou věřit? Třeba si bůh myslí, že spasení dojdou ti, jež si dělají palačinky s marmeládou na snídani. ;-)

Anonymní řekl(a)...

Narazil sem na tenhle blog uplně náhodou.... věci Oxford university prodávají na High street, je to hned nakraji vedle Coast, jmenuje se ten onchod Fellows. Pak je ještě jeden Oxford Campus Stores na Broad Street naproti Trinity college. Jinak na stejne ulici je pěkné Museum of history of science. Nevynechej botanickou zahradu u St. Hilda´s college :) Marek