pondělí 16. srpna 2010

3D grafika - kytara











úterý 10. srpna 2010

Korsika 2010

sobota 7. srpna 2010

První kroky s Mint 9 Isadora

Ve svém předešlém článku jsem se zmínil o tom, jak jsem se dostal k Linuxu, jeho relativní „výhody“, „nevýhody“ a také zjednodušený postup instalace. Pokud se vám nechce si číst předešlý text, tak shrnu některé důležité poznatky:
  1. Linux není ani horší ani lepší než Windows či jiný OS. Je zkrátka jiný.
  2. Vybrat distribuci pro začátečníka není jednoduchá věc. Chce to spoustu vyptávání, prohlížení obrázků na internetu a v neposlední řadě vyzkoušení na ostro v PC. Proto je lepší instalovat Linux z Flash disku nebo zkoušet jeho live verze. Vyhnete se tak kupě CD/DVD v šuplíku.
  3. Na Linuxu nespustíte aplikace z Windows (Wine není permanentní řešení) a pokud potřebujete ke své práci specifické aplikace jako 3DS MAX, Photoshop atp., tak najít odpovídající alternativy je prakticky nemožné.
  4. I když to s Linuxem zkoušíte dlouhou dobu a stále si na něj nemůžete zvyknout, nemá moc cenu si jej držet jako primární OS. Nebyli byste jediní, komu tento operační systém nepřirostl k srdci.
Předchozí článek naleznete ZDE.
V dnešním článku se pokusím popsat, jak najít v Linuxu základní věci jako je přehrávač hudby, videa, souborový prohlížeč, IM klient a jak se vůbec připojíte k síti atd. Jako demonstrativní distribuci jsem si vybral Mint 9 Isadora, která je určena pro začínající uživatele. Mějte na paměti, že já sám jsem relativní začátečník v oblasti Linuxu a tedy vše budu popisovat z toho pohledu. Také si uvědomte, že skutečnost, že s mi něco nelíbí, popřípadě to považuji za nevýhodu neznamená automaticky: „je to špatné a nepoužívejte to“. Některé věci mi zkrátka nevyhovují, ale kolik uživatelů tolik chutí.

Proč zrovna Mint?

Distribuce Mint vychází z Ubuntu a k dispozici máte verze s Gnome i KDE. Záleží jen na vás, jakou verzi si vyberete. Obecně spoustě uživatelů KDE připomíná Windows, ale mě osobně se zdá příliš přeplácané (to neznamená, že KDE nepoužívám). Pokud nevíte, jaké prostředí zvolit, doporučuji na začátek Gnome. Je jednodušší a čistší než KDE a tudíž pro většinu začátečníků stravitelnější. Jestli se vám Gnome nezalíbí, není problém si doinstalovat jiné prostředí (po nainstalování KDE naleznete volbu v přihlašovací obrazovce, přičemž Mint si pamatuje vaše poslední sezení). Abych řekl pravdu, tak hlavní důvod, proč jsem si Mint zvolil, je v přítomnosti jen jedné spodní lišty v Gnome. Silně mi to připomíná rozložení Windows a ušetří se dost místa na obrazovce, což poznáte hlavně na širokoúhlých monitorech. V Ubuntu jsem se snažil docílit stejného výsledku, ale nešlo mi to. Navíc, když se ukliknete a zmizí vám lišta, není jednoduché ji vrátit. Zkoušel jsem spousty rad z Linuxových diskusí. Začalo to příkazovou řádkou a skončilo zaříkáváním... ve výsledku pomohla až reinstalace OS.



První spuštění:

Při prvním spuštění na vás vyskočí uvítací okénko, kde máte odkazy na vše, co budete potřebovat v začátcích. To, co bylo česky v Ubuntu, bude česky i zde, problém je jen v tom, že jakmile kliknete na některý z odkazů, dostanete se na anglické stránky/fóra a to může být pro „neangličtináře“ trochu oříšek. Jak jsem se již zmínil dříve, Mint se snaží vyjít co nejvíce vstříc začátečníkům (většinou lidem, co používají Windows) a proto má také podobné rozložení prvků. Spodní lišta obsahuje standardně v levé části Menu (podobné Startu, a najdete zde prakticky vše, co budete potřebovat a to velice rychle), vpravo od Menu se nachází tlačítko se zobrazením plochy a zbytek je podobný jako ve Windows XP. Používáte-li Windows 7 a nemůžete si zvyknout na „zobrazení plochy“ na levé straně, popřípadě na cokoli jiného (formát hodin, rychlé spouštění aplikací, velikost, rozložení prvků, …) mám pro vás dobrou zprávu. Většina prvků je modifikovatelná, tudíž si můžete přizpůsobit prostředí do podoby vám vyhovující.

Volby vzhledu a chování:

Ti z vás, kteří si chtějí přizpůsobit na míru i chování oken, efekty a animace mají možnost volby v Menu/Předvolby/Vzhled. Kromě různých motivů, pozadí a nastavení písma můžete zvolit jednu ze tří předvoleb efektů (žádné, normální, extra), popřípadě vytvořit si svou vlastní, kde je na výběr spousta možností, včetně stylu přepínání aplikací pomocí alt+tab, které využívá většina lidí. Připravil jsem proto krátký přehled Switcherů s jejich klady i zápory.

Swift Switcher (flip) – podobný 3D vybírání oken ve Windows pomocí Win+tab, ale malá okna řazená za velkými nejdou vidět a tím se tento způsob stává nepřehledný.

Swift Switcher (cover) – není tak nepřehledný jako flip, když se u něj střídají velká a malá okna, ale stále nemáte moc velký přehled o otevřených aplikacích a jejich výběru.

Static Application Switcher – je velice podobný klasickému stylu přepínání oken, jak jej známe z Windows (alt+tab), nicméně jeho nevýhoda je v prodlevě než se vůbec výběr zobrazí a také v nemožnosti procházet polem ikon pomocí šipek nebo změnit smět výběru.

Přepínač aplikací – zobrazí se velice rychle a připomíná procházení filmového pásku. Jeho hlavní nevýhodou je, že neukáže všechny aplikace najednou a nedá se procházet pomocí šipek. Nicméně i tak je to jeden z nejpřehlednějších způsobů procházení oken.

Ring Swithcer – můj nejoblíbenější způsob přepínání aplikací. Okna se na ploše rozhodní do kruhu, takže vidíte úplně všechno a jeho reakční doba mi připadá ze všech způsobů nejrychlejší. Absence ovládání pomocí šipek nebo možnost změny směru sice zamrzí, ale i tak se jedná zřejmě o nejefektivnější způsob přepínání aplikaci v Linux Mint 9.

Základní programy:

Po instalaci Mint 9 (i v live verzi) máte k dispozici sadu programů pro běžnou práci. Mezi nejpoužívanější patří zřejmě přehrávač hudby (Rhythmbox), přehrávač videa (Totem), IM klient (Pidgin, multiprotkolový), kancelářský balík (OpenOffice.org), web browser (Firefox) a u některých i mail klient reprezentovaný Thunderbirdem. V zásadě tedy dostanete naservírovaný pořádný balík poměrně kvalitního softwaru, jehož krátký popis jsem pro vás připravil níže.

Rhythmbox:

Rhythmbox je dle mého názoru velice podařený přehrávač hudby. Způsobem ovládání i funkcemi se velice podobá Windows Media Playeru, přičemž mi připadá, že v přehlednosti je ještě o něco lepší než WMP. Seznam skladeb můžete klasicky řadit podle umělců, desek, či podle názvů. K dispozici jsou vám také internetová rádia (defaultně anglická), propojení s Last.fm a také nějaký ten obchod na nákup hudby. A ještě jedno malé upozornění pro uživatele WMP, kteří byli rozmlsaní, že s jedním programem a nějakými kodeky přehrají téměř všechno: „Toto je opravdu jen přehrávač hudby. S videem zde nepochodíte!“.

Totem:

Tento přehrávač videa disponuje základními funkcemi pro přehrávání a to je asi tak vše. Většina lidé také více nepotřebuje a bohatě si s tímto přehrávačem vystačí. Nevýhody bych spíše viděl v tom, že si musíte sami nastavit přidávání titulků a jejich kódování. Chcete-li sledovat film s českými titulky a nenačítat je při každém spuštění, existuje jednoduchý návod, jak to: V horním menu vyberete Upravit/Nastavení/Záložka Obecné, zaškrtnete políčko s automatickým přidáváním titulků a kódování změníte na Středoevropské WINDOWS-1250. Uživatelé, kteří si myslí, že mají slabý počítač po maximalizaci videa (několik sekund je sekané) si mohou oddechnout. Ani na notebooku s 8 vlákny, 6GB RAM a ATI 5850 to nepojede plynule a zatím se mi nepovedlo tuto chybu nějak opravit. Pokud opravdu potřebujete kvalitní přehrávač, který je jednoduchý i se spoustou funkcí zároveň, tak doporučuji VLC, který má svou verzi i na Windows. Zde si už opravdu můžete s nastavením vyhrát a video se vám také nebude při zvětšení sekat.

Webový prohlížeč:

Jak už bývá zvykem, tak ve většině Linuxových distribucí je hlavním webovým prohlížečem Firefox. Je to taková klasika, která neurazí, ani nenadchne. Pokud chcete jiný prohlížeč, tak není problém. Stejně jako ve Windows máte na výběr. Ballot screen sice nečekejte, ale můžete si svůj oblíbený prohlížeč vyhledat v Menu/Správce softwaru nebo stáhnout ze stránek výrobce (www.google.com/chrome, http://www.opera.com/download/ atd.). Stačí pouze před stahováním vybrat jakou verzi chcete stáhnout. Je-li vaším oblíbeným okénkem do světa internetu Internet Explorer, tak máte smůlu. Ten je pouze na MS Windows a ani jinak nadějná chystaná verze IE 9 nebude pro Linux (tedy z toho, co je veřejně známo).

Office:

K OpenOffice není co dodat. Jedná se o poměrně podařený kancelářský balík, který sice v některých funkcích nemá na MS Office, na druhou stranu je zcela zdarma a na běžnou práci jako stvořený.

Závěrem:

To je zřejmě vše, co jsem chtěl do dnešního článku o seznámení s Linux Mint 9 Isadora napsat. Mint je rozhodně velice vstřícný k začátečníkům a já se snažil ukázat, jak lze pracovat s Linuxem i bez příkazové řádky, ale abych byl zcela upřímný, tak se jí později stejně nevyhnete. Je toho samozřejmě ještě spousta, co by se začátečníkům hodilo (jako třeba neustále zadávání hesla u pokročilých úkonů, kterého se mi stále nepodařilo zbavit), ale to snad až v některém z pokračování.

Testovací konfigurace:

Acer Aspire 7745G-726G64Mn
Procesor:
Typ procesoru: Intel Core i7
Frekvence procesoru [MHz]: 1600

Předinstalovaný OS:

Předinstalovaný OS: Windows 7 Home Premium

Displej/Grafika:
Typ displeje: WXGA+
Rozlišení displeje: 1600 x 900
Grafická karta: ATI Mobility Radeon HD 5850
Úhlopříčka displeje [palce]: 17,3
Velikost grafické paměti [MB]: 1024

Operační paměť:

Operační paměť: DDR3
Velikost operační paměti [MB]: 6144
Frekvence paměti [MHz]: 1066

čtvrtek 5. srpna 2010

Linuxové začátky s Mint 9 Isadora

Článků o Linuxu a různých jeho distribucí se na internetu povaluje spousta, ale většinou se nezaměřují na začínající uživatele a pokud ano, tak jsou napsány lidmi, kteří se v Unix/Linux oblasti pohybují již nějakou to dobu a tudíž jim spousta věcí připadá jako naprostá samozřejmost. Napadlo mě tedy proč nepřinést pohled relativního „tučňáčka“.

Skutečnost, že nemám s Linuxem moc zkušeností nepramení ani tak z toho, že bych Linux objevil teprve před nedávnem. První distribuci, co jsem zkoušel byla Mandriva asi tak dva-tři roky nazpátek. Dost času na to, abych získal hromadu zkušeností. Proč je tedy nemám? Je to jednoduché. Po týdnu letěla Mandriva z mého počítače do éteru. Co se tedy pokazilo a proč jsem to s tučňáčím OS vzdal? Pominu-li překopané rozhraní operačního systému a jiný styl ovládání, tak to byl žalostný nedostatek SW na který jsem byl zvyklý z Windows a moje „neschopnost“ řešit problémy a věci, jež mi vadily. Jakožto celkem pokročilému uživateli systému Windows XP mi nedělalo potíže adaptovat se na KDE, ale pokud si myslíte, že to stačilo, tak jste na omylu. Brzy totiž vyšla najevo nepříjemná skutečnost... Linux rozhodně není klikací systém. Tuto větu vy si měli zapamatovat především uživatelé plánujíc přechod, jelikož jim známý ukázal OS, který vypadal jako omalovánky s dynamickými okny. Řešit nějaké potíže před několika lety pro mě znamenalo jít na fórum, vznést dotaz, počkat až se vybouří skupina „však si to najdi na Google“ (jako bych to už předtím nehledal) a nakonec valit oči na „přikazořádkaře“ s jejich odpověďmi „No to napíšeš do příkazové řádky to a také tamto a ono to možná bude fungovat“ (nefungovalo... Ubuntu se ztracenou lištou šlo kvůli tomu z mého počítače pryč o rok později).

Roky ubíhaly a pokaždé se čas od času objevila nějaká ta distribuce u mě na disku, aby pár dní na to zmizela (nebo tam ležela, ale byla nepoužívaná). Naposledy to bylo nové vydání Ubuntu 10.04, které se mi zdálo až příliš „sociální“ a za boha jsem si nemohl zvyknout, jak na dva panely (jeden nahoře a druhý dole... proč to nespojili do jednoho, aby se ušetřilo místo?), tak na přesun tlačítek min, max, close doleva po stylu jablíček. Je pravda, že horní lišta šla dát do původního vzezření, ale po přečtení návodu jak na to mě přešla chuť cokoli dělat.


Můj zatím poslední pokus o „přičichnutí“ k Linuxu se odehrál dnes a zatím jsem relativně spokojen. Ráno jsem se nudil a tak mě napadlo vyzkoušet Minut 9 Isadora, který vychází právě z Ubuntu, nicméně cílí na „začátečníky“, neboli windows-like uživatele a není „sociální“.

Pro ty, kdo nemají s Linuxem žádné zkušenosti a nabyli dojmu, že s touto distribucí to už půjde samo mám špatnou zprávu. Nepůjde. Pokud jste získávali téměř všechny své zkušenosti z Windows, tak migrace na Linux ještě dost dlouho nebude nic jednoduchého. Především nezvyk na nové aplikace (pokud nejsou multiplatformní nebo se vám nepodaří najít odpovídající alternativu) a nedostatek návodů. Linuxových distribucí je totiž takové obrovské množství, že najít univerzální klikací návod není možno (tak jak je zvykem u Windows) a pokud jste byli zvyklí si přizpůsobit systém několika kliky, tak v této oblasti stále ještě nepochodíte.

Pokud by jste se po přečtení předešlého textu rozhodli pro vyzkoušení některé Linuxové distribuce, tak vám dám několik rad.
  1. Linux je poměrně flexibilní systém, což znamená, že si jej můžete vyzkoušet v live verzi a poté nainstalovat. Pokud jste na Windows 7, tak je instalace Linuxu z USB disku nebo CD hračka.
    - stáhněte si distribuci (například: http://www.linuxmint.com/download.php nebo http://www.ubuntu.cz/ziskejte/stahnout) o které si myslíte, že vám vyhovuje (nejčastěji ji seženete ve formátu .ISO)
    -stažený soubor vypalte jako „obraz“ na CD/DVD (ve Windows 7 hračka) nebo pomocí programu LiLi USB Creator na adrese http://www.linuxliveusb.com/ vytvořte live USB disk
    ---Pozor: Pokud svůj počítač připojujete k internetu pomocí wifi nebo nějakého HW, který potřebuje speciální ovladače, stáhněte si je raději předem. Ušetří vám to později spousty starostí.
  2. Restartujte počítač a v BIOS si nastavte bootování z CD/DVD popřípadě USB flash disku (nejčastější klávesy jsou: delete a F12).
  3. Až vám naběhne instalace (nebo live CD/USB), vše si pořádně pročtěte a promyslete. Pokud si nejste nejsi a nemáte svá data zálohovaná, raději se koukněte na instalační návody výrobce (například: http://wiki.ubuntu.cz/Instalace). Obecně je ovšem instalační proces +- tak primitivní jako u Windows Vista/7.
  4. Po restartu na vás při bootování vyskočí nejspíše GRUB s tím, aby jste si vybrali jaký OS hodláte spustit. Pokud chce nastavení toho výběru změnit, máte několik možností. Buď upravíte soubor \boot\grub\grub.cfg (toto vám poradí většina lidí na fórech, pokud se jich zeptáte na nastavení GRUB), což nedoporučuji již jen z důvodu, že po otevření na vás vybafne „# DO NOT EDIT THIS FILE“. Pokud se nechce pouštět do editování souboru, kterému nerozumíte u kterého není doporučena editace, měli by jste sáhnout raději po „klikačce“ jako je StartUp-Manager nebo v Mint 9 „Správce spouštění“ v menu „Správa“.


Jak vidíte instalace Linuxu není zase tak těžká (většinou) a s trochou snahy ji zvládne i začátečník. To ovšem není to nejdůležitější. Hlavní je se seznámit s odlišnostmi Linuxu od Windows a ujasnit si, jaký OS budete používat primárně. Pokud již vlastníte licenci na Windows a nemáte žádné pádné důvody přecházet na jiný operační systém (kromě zvědavosti) doporučuji držet se spíše na Microsoftí straně a na Linux kouknout spíše jak tak, aby jste věděli že existuje i něco jiného (možná se vám tučňák zalíbí). V případě, že máte počítač bez OS a nechce se vám investovat do Windows, zvažte zda-li by nebyl Linux lepší variantou. IM, email, web browser a Office (myšleno OpenOffice.org) a další základní nástroje jsou dle mého názoru velice dobře stravitelné i pro „windowsácké“ uživatele.


Na druhou stranu se v současné době nedá přejít na Linux, pokud na svém počítači děláte nějakou specifickou práci, ke které potřebuje například MS Office, 3DS MAX, Photoshop atd. Wine je sice zajímavá věcička, ale pro komerční práci ne zrovna dobře využitelná. S programy jako Photoshop se můžete rozloučit a co jsem tak zkoušel, většina „normálních“ programů jako ZAV, Trillian sice jedou, ale ne na 100%. Vlastně mi připadá, že jedou jen tak tak (některé věci nefungují, grafika vypadá divně atd.)

Často diskutovaným tématem jsou také ovladače. Fáma, že na Linux nejsou ovladače je opravdu jen fáma. Jistě že při prvním startu nepojede vše (i Windows si musí stáhnout nějaké ty drivery většinou), ale pokud se budete držet mé rady a stáhnete si předem ovladače alespoň k té části HW, aby jste měli přístup na internet, tak by neměl být problém. Je pravdou, že ovladače nejsou vždy tak vyladěné jak jste byli zvyklí ve Windows a na některé specifické kusy HW nenajdete ovladače vůbec, na druhou stranu na většinou si vystačíte s tím, co se vám nainstaluje při instalaci a poté stáhne přes updater z internetu (rozhodně se nebojte takzvaných „nesvobodných ovladačů“, název to je sice děsivý, nicméně často nemáte na výběr).

Závěrem zle říci snad jen jediné. Linux není Windows, i když se tak některé distribuce snaží tvářit. K tomuto OS zkrátka nepřilne každý a ne pro každého je také vyhovující. Navíc neustálé napadání a osočování uživatelů různých operačních systémů, který OS je lepší mi připadá dětinské a nic neřešící. Je pravda, že ne všichni lidé jsou tak upjatí a krátkozrací, ale spousta jich je. Jak podivných „příkazořádkovců“, kteří musí přes terminál otevírat i mail klienta, tak „Jablečných ovcí“ i vyšinutých „Hulánovců“, pro které je cokoli od MS svaté. Ve skutečnosti je řešení tohoto sporu triviální. Každý ať si používá co chce a co mu vyhovuje. Každý OS má svoje chyby a o žádném se nedá říct, že by byl lepší než ten druhý. Každý OS je zkrátka jiný.

Proč jsem si nainstaloval Linux:

Důvodů jsem měl hned několik. Kromě toho, že jsem velice zvědavý člověk v oblasti IT technologií a SW, tak to pro mě byla (respektive bude) nutnost. Za několik týdnů půjdu studovat první ročník na VUT FIT a co jsem slyšel, tak tam se s Linuxem dělá skoro pořád. Tudíž se mi znalost Linuxu bude hodit. Navíc na programování v C/C++, IM komunikaci, mail a web Mint rozhodně stačí. Ale i přesto si nemyslím, že by se Linux stal mým primárním OS. Jakožto 3D grafik se neobejdu bez pořádného SW (ruku na srdce Blender není zrovna můj typ oblíbené aplikace) a upravovat RAW fotografie na Linuxu jsem ještě neviděl (a Gimp jsem si oblíbil asi stejně tak jako Blender). Zkrátka Photoshop, MS Office (ano mám rád ribbon a klidně si za něj připlatím), Total Commander, spektrální rendering a vyšší výkon Windows 7 s novým HW válcuje v této oblasti Linux. Na ostatní věci předpokládám, že mi bude Isadora nebo podobná distribuce stačit.

Postřehy:
  1. Na Linux sice zatím nejsou žádné opravdové viry, ale to neznamená, že je bez děr. Na Windows je naopak spousta virů, ale za poslední 4 roky jsem žádný nechytil.
  2. Připadá mi, že Windows 7 umí lépe využít moderní HW a je šetrnější k NB (s Linuxem mi pořád fouká větrák jak zběsilý: Acer Aspire 7745G-726G64Mn).
  3. Pokud pracujete na nějaké práci a musíte od svého PC, není nic lepšího než si udělat přenositelnou flashku s Linuxem a SW, který potřebujete (jednoduché, rychlé a účinné).
  4. Linux Mint 9 se mi načítá přibližně stejně dlouho jako Windows 7. Existují ovšem i speciální odlehčené distribuce (viz. Google Chrome OS).
  5. Názor, že Linux se nemusí restartovat nebo o hodně méně než Windows je jen fáma. Ve skutečnosti je to přibližně stejné (Linux si možná o restart neřekne, ale bez něj se změny stejně v určitých oblastech neprojeví). Windows 7 nejsou Windows 95 a Linux se také posunul o kus dopředu.