neděle 5. července 2009

Prázdniny - den 5.

Nudný den. Budíček v 5 ráno. Nechápu, jak se mi to povedlo. Naštěstí jsem potom usnul a probudil se až po půl deváté.

Na snídani jsem si „nachystal“ nějaký ovocný bio jogurt a pár kousků buchty. Dalo se to tak si nestěžuju. Dále mě čekala postel. Stále ještě na půl vyhřátá. Přelouskal jsem několik stránek z knihy a šel na PC. Nenapadlo mě, co bych měl dělat a tak jsem jen tak brouzdal po netu a přes čumák mi přeletěla idea, že bych se mohl pokusit stáhnout a zprovoznit Mac OS. Zajímavá myšlenka, jejíž realizace značně pokulhává na několika místech.

Základním kamenem úrazu je, že nemám železo od Apple, tudíž kompatibilita s Athlonem a dalšími nepodporovanými částmi mého počítače nebude nijak úchvatná. Další zádrhel se objevil na pevném disku. Na jednom logickém oddílu mám již Windows XP a na druhém Windows 7 RC. Mám sice ještě WD 250GB, ale ten chci mít pouze na ukládání dat a nechci si jej zaprat nějakým OS. Východiskem z této situace by mohla být virtualizace. Kromě toho, že bych tímto krokem porušil licenční podmínky Apple (které bych stejně porušil, tak jak tak), tak ani zde není zaručena kompatibilita a navíc mít zpuštěný W7 a Leoparda na mašině s pouhým jedním GB RAM je poměrně odvážná myšlenka sama o sobě. Na druhou stranu, kdyby se mi to povedlo, tak by to byl pěkný úspěch. No pohrabu se v tom, vyzkouším a uvidím. Když tak časem napíši, jak to dopadlo. :-)


Poté, co mě přestalo bavit hrabat se v kompu, dostala znovu slovo kniha a četlo se. Po obědě, který byl nedávno, jsem plánoval výlet na kole na Pindulu. Komplikace zanedlouho přišla s bouřkou, která mi tento výlet poměrně úspěšně znemožňuje. I kdybych totiž dokázal jet na kole se zašitou nohou, tak mi to prý nesmí zmoknout a navíc nemám na kole blatníky. Zkrátka pár zádrhelů, které se tak snadno neřeší. Přihlédnu-li k faktu, že nemůžu na pravou nohu obout žádnou nepromokavou botu, tak výsledkem je, že jsem v kaši.

Další plány na tento nudou a deštěm nasáklý den nemám. Není… o 5 minut později… už nevím, co jsem to chtěl napsat za větu. Neuložilo se posledních pár vět, ale jsem rád alespoň za to, že se uchovalo, to co se uložilo. Snad už proud znovu nevypadne, ale i kdyby, tak co už. Stejně si půjdu číst knihu.

btw: Tyto polo-monology jsou poměrně zajímavé. Předpokládám, že až přijde čas nudy, tak si to zde budu pročítat a budu vzpomínat na to, co všechno jsem o prázdninách děla, respektive nedělal a chtěl udělat.


Žádné komentáře: