Když už mě nebavilo ležet, vylezl jsem a trošku se protáhl. Hlava pořád bolela, protože jsem předešlý den moc tekutin nevypil. Čaj, minerálka? Prázdná flaška od rumu a vína? Tak dlouho jsem se rozmýšlel, až nakonec volil špatně. E mi uvařila čaj a já zjistil, že takovéto věci se nedají po ránu pít. Obzvlášť ne po ránu, kdy je člověk ještě polomrtvý. Na snídani jsem dojedl část dortu a hned byl den lepší.
Když již všichni vstali, začali jsme hrát „Člověče nezlob se“. Bože to byly nervy. Sice jsem nakonec skončil druhý, ale bylo to fakt na bednu. Prostě ta dvojka tam nechtěla padnout, ani kdyby co bylo.
Po úklidu chatky jsme sedli na kola a jelo se domů. A to bylo asi tak vše, co stojí za zmínku. Jako večer byl fakt brutální. Opitá slečna E, která tam házela šavli, ochutnávka párků, mixování s dortem a hromada průpovídek. Taktové večery by měly být častěji. Minimálně jednou za měsíc bych si to vždycky rád zopakoval.

Žádné komentáře:
Okomentovat