Smůla, že déšť=mokro=žádné lození. A to jsem doufal, že to alespoň jednou vyjde. No třeba někdy jindy až bude o víkendu pěkně. Problém je v tom, že nevím, kdy budu mít čas. Za pár dní je škola, hromada učení a počasí už bude jen a jen horší. Na druhou stranu snad nebude nuda jako doteď. Většinu dne jsem proseděl tady u PC a zkoušel všechno možné. Od psaní všemi deseti (které mi dneska šlo až neobvykle dobře), přes programování v C až po hraní Counter Strike a Doty. Nic z toho mě moc nebavilo. Nevím proč, ale zdrojový kód mi nešel zkompilovat, Dota začala být nudná, když jsem měl Atropa a každého dal ultinou a druhým spellem a CS mi lagovalo, takže hra na pytel.
Jediní, co se dneska u počítače dalo, byl film The Hurt Locker. Poměrně neznámý film o válce v Iráku, který by si svou kvalitou zasloužil určitě více diváckého ohlasu a popularity. Rád bych se rozepsal o obsahu a akčním ději, který nedal mi možnost se ani na chvíli nudit a napínal mě až do poslední chvíle, všem už mě přestává pomalu bavit psané prázdniníčku.
Když jsem neseděl u PC, tak se kuchtilo. Tak, jak jsem předtím „vařil“ dort, tak nyní jsem se pokoušel o „splácání“ něčeho, co bych nazval „NĚCO“. Pravda, není to zrovna originální, ale nedokážu to nijak popsat. Prostě jsem si vzal netbook, dal si ho do kuchyně na linku, koukl se na recept a započal kulinářské práce.Ingredience bylo 150g moučkového cukru, 2 banány, 500g tvarohu (prý nějakého „ne z vaničky“), rum (který jsem se slečnou E vychystal v pondělí) a 250g másla + 2 balíčky be-be sušenek. Neměl jsem z počátku ani páru, co s tím mám udělat, ale nakonec jsem naházel do jedné misky všechen cukr, máslo a tvaroh a rozmixoval to. Vzniklo z toho něco jako „pomazánka“. Normálními slovy náplň nebo nějaké krém. Poté jsem si rozložil aluminiovou folii po stole a naskládal na obdélníku sušenky (3x7). A nyní nastal problém. Náplň, jež se měla „aplikovat“ na formaci sušenek byla celkem tuhá, a jakmile jsem se ji pokoušel nanést, tak se uspořádání deformovalo, protože sušenky klouzaly po svém hliníkovém podklady (klouzaly po všem skoro). Naštěstí jsem vymyslel naprosto úžasný postup, jak tomuto „bugu“ předejít. Rád bych vám ho prozradil, ale jsem hajzl a nezveřejním ho dříve, než na to dostanu patent. Poté již stačilo jen nanést další vrstvu sušenek a tvarohové hmoty a doprostřed dát dva banány (tady jsem taky vymyslel super fintu, jak vykompenzovat zkřivení ovoce). Vše se nakonec zabalilo do podoby extrudovaného trojúhelníku a dalo zchladit do lednice. Finální úpravy spočívaly v nanesení roztopené čokolády na povrch výtvoru, ale to jsou už jenom drobnosti. (btw: Oficiální název výtvoru je BeBe střecha)
Na večer už žádné jiné plány nemám. Dnešní příspěvek hodím sem na blog a asi to brzy zalomím. Rozhodně bych chtěl jít spát ještě před druhou hodinou večer, protože zítra vstávám a musím jet do Kopru.
Žádné komentáře:
Okomentovat