Ráno mi připadl úkol zajet pro rohlíky (nakonec se z toho vyklubal celý nákup). Ale projel jsem se na kole do Pas(s)a na Písek a nakoupil. Při vybírání rohlíků, se mi tam nasáčkovala jedna důchodkyně, všechny kousky pečiva do jednoho probrala a ochmatal a stejně mě tak poté nechtěla pustit. CO zbývalo. Na výběr zbyly už jen podřadné rohlíky. (Doma jsem za to dostal zdrba.)
Poté jsem si dal dopoledne Dotku a když se čas nachýlil, vyrazil směrem k Janoštíkovi. Cesta byla pěkná, svižná, skoro nikoho tam nebyl. Za 25 minut jsem dorazil zastávce, kde už čekala slečna E a slečna N. Dokonce mě překvapilo, že tam byly s takovým předstihem (pochyboval jsem vůbec, zdali tam přijdou). Vyšlo se tedy cestou zpět a začali jsme kecat blbosti.
Při průchodu loukou na Panském kopci se slečna E neovládla a obrala půlku keře ostružin. Mě a N jí bylo lito a nemohli jsme jí v tom nechat a tam jsme se pomohli jí nést její břímě nenažranosti. Po našem odchodu již na vzrostlém keři nezbyla pomalu jediná zralá bobule. No co. Stane se. Ale jedli jsme zdravě a to se počítá.
Po příchodu k nám, mě zarazilo, že se slečna E chovala až nezvykle „stydlivě“, smím-li to tak nazvat. Takovéto chování jsem od ní zrovna neočekával. O to více jsem si vychutnal chvíli, kdy chtěla jít navštívit segru do pokoje a já ji zamlčel, že tam narazí přímo na mamku, která měla blbé kecy. Skoro to vypadalo, jak bych si domů přivedl novou holku. Fakt hrůza. Postřílet je všechny do jedné… baby jedny.
Když jsme dokecali, položil jsem klasický dotaz: „Tak co podniknem?“. Nečekaně mi odpověď nepřišla a tak jsem jen tak ze srandy prohodil, že můžeme jít na Velký Javorník. Předpokládám, že první odpověď „Ano.“ byla jen žertem. Ovšem my jsme vážně šli. A moje překvapení vzrostlo ještě více, když jsme dosáhli pramene Jičínky a pokračovali dál. Nechtělo se mi plahočit po asfaltové cestě a tak jsem tedy navrhl, že půjdeme zkratkou (tentokrát tou, kterou opravdu znám :-D). Přešla se jedna louka, jeden lesík a dorazili jsme na další louku. K smrti hladová slečna E objevila vedle cestičky ostružiny a ihned se do nich s vervou pustila. Cpala si je do pusy a ani se nepozastavila na skutečností, že ač v 850 metrech nad mořem, byly plody velice šťavnaté. Nedalo mi to a taky jsem musel ochutnat. Snědl jsem 2 ostružiny a byly opravdu výtečné. Třetímu plodu jsem věnoval o něco více pozornosti a všiml si, že v něm je červ. Vyzkoušel jsem ještě několik dalších bobulí a všechny v sobě měly červa. Nechtěl jsem být za hajzla a tak jsem slečně E oznámil novinku o červech. Když si všimla, že i ona má všude červy, odhodila vše, co jí zbylo v ruce a vyplivla to, co jí ještě zbývalo v ústech.
Cestou dále dělala, že ona žádného červa nesnědla. To byly ovšem výmysly. Sama věděla, že jich několik snědla a spíše než nás, se snažila přesvědčit sama sebe. No moc se jí to nedařilo. Ani nechápu, proč se o to snažila. Já jednoho červa (možná dva) nejspíše snědl a nevadí mi to. Byli chutní, tak co?
Na vrcholku Javorníku bylo nečekaně plno. Vršek byl obsypaný auty jako na parkovišti a louka plná padáků a parašutistů. Podle mého odhadu jich tam bylo alespoň 30 a na startu se tvořila pěkně dlouhá fronta.
Zbytek dne už radši zkrátím. Sešli jsme dolů, unavení lehli na postel a kecali. Já se slečnou N si dal dort (slečna E vytrvale odolávala). Předpokládám, že N dort velice chutnal, jelikož si na sebe jednu porci kidla. :-D Poté jsem E a N odvezl zpět na Horní Paseky, přičemž stále nechápu, proč N dělal scény, že nechce jet a radši počkala až na zastávce. Stejně nakonec jela, tak k čemu to tedy bylo… kdo ví?
Po svém návratu a večeři, jsem se zase nudil a neměl do čeho píchnout. Tak dostala slovo Dota. Ale ani u ní mi nebylo dlouho blaze. Rozhodl jsem se tedy k radikálnímu kroku. Sic nerad, ale přece, připojil jsem se na řídící účet blogu slečny E a napsal tam motivující článek všem líným holkám, které jen sedí u PC, žerou a píší o tom, jak hubnou a taky těm, jež hubnou až příliš.
Následovalo sepsání blahopřání k narozeninám slečny H, které se neodeslalo, což mě dost dopálilo. Teďka jsem napsal svůj další záznam do prázdniníčku a půjdu spát. Snad mě zítra slečna E nezabije. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat