Mají knihy budoucnost?

Budoucnost je to, čeho se děsíme, v co doufáme a co neznáme. Mají se bát knihy o svou budoucí existenci, či nikoli? Nad takovou otázkou se ani nemusí dlouho polemizovat. Samozřejmě, že knihy zde budou i nadále a pevně věřím, že i nadále budou nutit čtenáře k zamyšlení, pobaví jej nebo se pokusí do něj „nacpat“ nějaké informace z humanitních i přírodovědných oborů.

Změnu v knihách bych spíše viděl v tom, jaký na sebe vezmou kabát. Ono vzít si papírovou knížku do postele je skvělé. Cítím, jak mám v rukách něco hmotného, cítím dotek papíru… Prostě nádherný požitek. Problém nastává ve chvíli, kdy je kniha neforemná, kluzká nebo se jí lesknou písmena. V poslední době se mi také stalo, že svou knihu ani neunesu. Na internetu jsem si objednal četbu jménem „Psychologie“. Na monitoru to mělo rozměry 110x250 pixelů a stálo 2 tisíce. Velice dlouho jsem se rozhodoval, zdali utratím tolik peněz za „cár papíru“, nebo si tu knížku stáhnu do počítače. Ten „cár papíru“ mi přišel a je to ta největší a nejtěžší „bichle“, jakou jsem kdy měl tu čest číst.

Tímto jsem se chtěl nenápadně dostat k problému moderní doby. Dnes se vše zrychluje, zmenšuje, a objem informací přitom roste. Tomuto trendu neuniknou ani knihy, které se pomalu, ale jistě převádějí do digitální podoby. Jen si to tak přeberte v hlavě. Jedete na dovolenou, už máte plné auto a chcete si s sebou vzít ještě nějakou četbu. Není pohodlnější si všechny vaše oblíbené autory a jejich díla hodit do notebooku nebo do placky s displejem velikosti A4? Dnešní technologie dovolují vytvořit přístroj, do jehož vnitřností můžeme uložit bez problémů 150 000 knížek, a toto číslo se rok od roku závratným tempem zvyšuje (do sedmi let až 100x). No nebylo by bezva si s sebou k moři přibalit také 15 milionů knih?

Tento trend ve vývoji ovšem naráží na jeden zásadní nedostatek. Už vám někdy spadla kniha na zem? Nejspíše ano. A copak se stalo… Pokrčila se stránka? Opravdu smůla. Teď si vezměme, že vám spadne na zem notebook nebo nějaký podobný výmysl dnešních technologů. Tam se už opravdu list papíru neskrčí. Ve skutečnosti můžeme být rádi, když se to nerozbije na tisíc malých kousíčků. Další argument, hovořící jasně ve prospěch normálních tištěných knížek oproti elektronickým, je dán již tím, že elektronické věci potřebují ke svému chodu elektřinu. Pokud přestane v domě jít proud, nejde televize, PC a vlastně skoro nic. Budete se nudit a dlouhou chvíli budete chtít zahnat nějakým hezkým počteníčkem. Jak chcete přečíst něco, co je ve skutečnosti tvořeno několika miliony nul a jedniček?

Jak už jsem nastínil na začátku, podle mě bude nejradikálnější změna v tom na, co se budou knihy „tisknout“. Jsou zde, ovšem také aspekty souvisejí s autory jednotlivých děl. Jak tomu už dnes bývá, něco je dobré a něco ne (něco je opravdu na dvě věci). Můžeme se jen modlit, aby si lidé mající tuto profesi, zachovali stávající standardy a nevrhali po nás všechno, co jim vyjde z pera, podobně jako páni režiséři z Hollywoodu. Naštěstí se již rýsují poměrně úspěšní a dobře píšící spisovatelé, jako J.K. Rowlingová se svými pohádkami, syn Herbertův nebo mladý Paoliny, do nějž vkládám veliké naděje a doufám, že svou tvorbu ještě vypiluje.

Závěrem bych rád napsal, že podle mě vůbec nejde o to, jak se knihy změní na venek. Problém spíše spatřuji v kvalitě obsahu a dostatku spisovatelů. Pokud budou tyto dvě podmínky splněny, určitě si každý velice rád přečte knihu a nechá se obohatit a inspirovat novými myšlenkami, názory a postoji spisovatelů.

Matěj Mareček

Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm

6.A8

S korekturou pomohl Swordslayer.
Moc děkuji. :-)